Paklenica

Ve dnech 21. – 28. 5. měla proběhnout oddílová akce Pálavského Věšáku do chorvatské Paklenice sponzorovaným mikrobusem , a taky proběhla, i když jen osobákem v pěti lidech, zato jsme si to vychutnali. Protože jsme kromě dotované nafty nabrali i hodně škopků, bylo po cestě nepočítaně zastávek. Asi ve čtyři ráno jsme byly ve Starigradu v kempu Peko a ráno hurá do šťany. Dali jsme v pěti lidech Mosoraški a bylo to vinikající. Nejvíc se to líbilo Ivošovi, který lezecký světe div se vyrazil do zahraničí do dlůhých stěn se seznamem devítek a devětplusek na Aniči k přelezení od Kuby. Takže jsme měli plán a stačilo realizovat ho, ostatní už přišlo samo. Další dny byly ve stylu jednodélkového a trojdélkového bušení a večírků. Kdo tedˇ navštíví Paklenici může dát některý z mnoha Ivošových boulderů které této oblasti chyběli a konečně sem začne jezdit víc lidí. Kromě nechutných žranic mořských a nemořských sviní jsme taky šířili českou kulturu a naučili slovinské bratry pět naše hudební klenoty. Taky jsme podnikly několik adrenalinových výletů na třešně, do přístavního města Zadar, přes mostní oblouk což bylo fajnové, Ivoš chytil hada za ocas a na ostrově Pag jsme podle nového lezeckého průvodce všech chorvatských lokalit, který jsem koupil do oddílu našli parádní osamoceně stojící šedesátimetrovou věž Stogaj, sto metrů od pláže a na ní luxusní cesty po pevných buchtičkách odjištěné po dvou metrech. Na pláži jsme vyfotili nějakýho místního borca, kterej tam nad mořem drtil brutální bouldery a to bez jedné nohy! Pak jsme opět nastoupili do Aničky borci ( Jaryca, Šumka a Superstar Josef Falco ) dali Velebitaški, a mi s Padrem Albatašky . Ve čtvrté délce na odštěpu jsem povoloval Ivoše v Albatrosu a pro brblal si : “tata datá, tata dá“ a boreček ze Šamonic opřenej mi o rameno na štendu dobírá kámoše ve Velebiteškách a pokračuje „ tata datá, tata dádádá“ cukne sebou otočí se na mě a říká: „Indiana Jones!“

By | 2017-04-05T17:27:43+00:00 21. května 2004|Články a zážitky|0 Comments

Napsat komentář